Kum apem a, apem beba...

Hayek se snaží argumentovat, v čem spočívá rozdílnost přírodních a společenských věd.

Totiž že přístup přírodních věd je „objektivní“ a přístup společenských věd

„subjektivní. Ve společenských vědách nejde o objektivní podstatu, ale o mínění lidí.

Pokud lidé považují kámen za statek, tak je to statek. Neplatí to však pouze v ekonomii,

ale podle Hayeka ve společenských vědách obecně. Jistě tedy nejde nějak objektivně

definovat literární dílo, je to pouze to, co lidé považují za literární dílo. Stejně tak rozlití

barvy na plátno může být buď nehoda malíře, kdy začne nadávat, nebo jeho záměr,

na který bude pyšný (přestože výsledek bude objektivně stejný).

Jistě lze s tímto s Hayekem souhlasit, ale je vše v ekonomii tak subjektivní? Vezměme si

třeba případ, kdy vzroste cena statku. Důsledkem je zvýšení poptávky po substitutu

tohoto statku.Když si rozebereme, co je subjektivní a co objektivní: pojem substitut

je subjektivní – jde o to, že lidé tento statek považují za substitut (i když na druhou

stranu lidé budou považovat více za substitut to, co má objektivně vlastnosti blízké

původnímu statku). Cena statku je také věc subjektiní (nakolik si jí lidé oceňují dle

subjektivních názorů). Pokud však máme cenu statku a pojem substitut takto definovány,

následný vztah (vzrůst ceny statku způsobí zvýšení poptávky po substitutu) je objektivní.

Subjektivní vztah by to byl právě v případě, kdy bychom toto nemohli říci (tedy řekli

bychom: když se zvýší cena statku, bůh ví, co se stane s poptávkou po substitutu).

Zdá se mi tedy, že tento Hayekův přístup neplatí univerzálně ve společenských vědách

– nebo by to podle tohoto znamenalo, že ekonomie není tak docela čistě společenskou

vědou.

//