Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Kreacionismus - argument II - nepozorujeme žádné stopy vývoje

29. 10. 2007

 

Základní myšlenkou evoluce je přizpůsobování podmínkám, které zaručuje přežití. Vývoj ani nikdo moc nezpochybňuje. Tzv. přechodné formy se leckde objevují. Např. je známá evoluce koně, hyen, sirén, ryb a obojživelníků, vačnatců, atd. Např. pravěcí koně vypadali jinak, než dnešní. Pokud je vývoj organismů běžná "vlastnost", musí být pozorovatelná a opakovatelná. Ale kdo něco takového pozoruje? Známe lidskou kulturu už hodně dlouho nazpátek, starověké Řecko, Řím, Mezopotámie, atd., ale nic nenasvědčuje tomu, že by se lidstvo nějak vyvíjelo. Přitom evoluce člověka přes Austrolopiheca, Homo habilis až Homo sapiens sapiens se měří pouze na stovky tisíc let! Jak je tedy možné, že když za tak krátkou obu se mohl člověk z opice vyvinout, že my se neměníme?

Opět je tu vysvětlení. Evoluce se neděje postupnými, ale spíše skokovými změnami. Druh je totiž relativně stabilní jednotka a pokud se ekosystém příliš nemění, nemění se ani druh. Nový druh většinou vzniká na okraji, v izolovaných populacích a zřejmě poměrně rychle. Některé takové vzniky druhů už byly pozorovány (viz např. kniha Jak se dělá evoluce).
 

Další nejasnost, zvaná slepý hodinář, je velmi často uváděná kreacionisty. Tedy představme si hodináře, který je slepý a má sestavit hodinky. To se mu nemůže povést. Musí být nějaký promyšlený systém, aby vše fungovalo. Hodinky se samy nesestaví. A další věc - pokud z hodinek odebereme jednu součástku, přestane fungovat. Jak by tedy oko mohlo fungovat např. bez sítnice, duhovky nebo čočky? Jak se mohlo vyvíjet? Když něco chybí, nefunguje. Na toto je odpověď snadná. Nemusíme nic odebírat, lidské oko se vyvíjí jako celek a jako celek se vyvíjí. Nemá smysl nic odebírat.
 

Další sporný moment. Jak se vývoj mohl povést na "první pokus"? Jak je možné, že organismy přežili tak dlouho, asto při tak extrémních změnách podmínek? A ještě se dokážou přizpůsobovat? Pokud by se vyvíjely sami a náhodně, už jediná živá buňka by měla obrovsky malou šanci na přežití. Dále by musela mít rozmnožovací schopnost a tuto schopnost si TRVALE uchovat. Jak je možné, že náhodný systém se nezhroutil? Při sebemenší změně klimatu přece muselo všechno zaniknout. Záhada... No ale ono to také nemuselo být na první pokus, ve skutečnosti právě první krok je nejtěžší a zřejmě trvalo velmi dlouho, než se tak stalo.
 

 

Podívejme se např. na vývoj žaber. Plíce dokonale fungují jako dýchání na souši. Předpokládejme nyní, že z žaber se nějakému zvířti časem vyvinuly plíce a získal tak výhodu-mohl uniknout na souš. Takže podrobněji: Nejprve měl živočich žábry. Ale musel se ukrývat a shánět potravu. Pokud by se dostal na souš, měl by větší šanci uniknout i najíst se, a tak přežít. Pokud tedy vydržel na vzduchu o něco déle, už ho to upřednostňovalo. Jenže jak se takto mohly vyvinout plíce? Protože plíce buď fungují nebo ne. Pokud zvíře vydrželo na souši déle, šlo spíše o jeho výdrž. Nemělo ještě plíce. A i kdyby mělo nějaké primitivní plíce, se kterými vydrží na souši o vteřinu déle, sotva by mu v počátcích mohlo dát reálně větší šanci než někomu jinému. A i kdyby.. Jak velká pravděpodobnost uchování této vlastnosti pro potomstvo by byla?

Odpovď je i zde a můžeme jí vidět na vlastní oči. Existují ryby, které vydrží na vzduchu, které vylézají na břeh a které přečkávají sucho - bahník a lezec.
 

Jiný příklad je evoluce křídel. "Prapták" Archeopteryx lythographica neuměl létat, ale uměl se snést klouzavým letem ze stromu. To mu dávalo větší šanci na přežití. Těžko ho takto mohl někdo pronásledovat. A pokud se jeho křídla a let náhodně vyvíjely tak, že se vznesl a letěl o pár vteřin dál, byl to náskok přímo obrovský. Ale kde vzal archopterych peří? Peří totiž nemělo prvotní účel letu, ale termoregulace. Peří mělo totiž i takové zvíře, jako známý dinosaurus Velociraptor. A ten dozajista neuměl létat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář