Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Rytíř Jarmil a sličná Stázka

17. 11. 2008

Rytíř na svém věrném oři

se spanilé dívce dvoří

nápadníků měla víc

jedno jméno stihla říct

Jarmil meč je zvyklý tasit

jeho sokem rytíř Tacit

Vyzval tedy změřit síly

v souboji mu protnout žíly

Tacit, ten se zbraní bojí

a v souboji neobstojí

Utekl před večerem ještě

Jarmil se vrací k své nevěstě

Ona se však ještě brání

a poví mu bez vyzvání:

„Jen ještě jeden, co by mne chtěl“

Jarmil svůj hněv zadržel...

„Rychle pověz jeho jméno

a buď mi věrná moje ženo“

Dalším v řadě Janek sluha

že prý pije jako duha

„Myslíš to vážně ženo má?

že tě chce líbat ten ožrala?“

Jarmil neváhal ani moc

na souboj ho vyzvat tuhle noc

Janek dorazil opilý

k zemi se klátil za chvíli

„Teď už nám nebrání nic v lásce“

povídá Jarmil té své Stázce

„Máš ty má lásko pravdy dost

jen ještě jeden často byl můj host“

„Kdo je ten chlípník pověz mi!

další, co válí se věčně na zemi?“

„Je to náš král a sluha boží

jeho srdce prý láskou k mému hoří“

Jarmil tedy sepsal plán

který pak byl vykonán

Králi k srdci vrazil dýku

za těch jeho tisíc hříchů

Jarmil opět lásku dává

Stázku hned o ruku žádá

„Ještě někdo ale zbývá

ten, co pod okny mi zpívá

tentokrát někdo tuze jiný

tvůj bratr Jiří z Vysočiny“

„Co to povídáš lásko má?

můj bratr neví, žes zadaná?

Naposled uchopím svůj meč

a dokončím tu strašnou řež

tentokrát sekat budu mnohem víc

za sto lží a za tvou krásnou líc

Vytáhl Jarmil se svou zbraní

do komnaty svojí paní

„Tohle je ta moje zbraň

teď mou duši Bože chraň“

Stázko vím, jak jsi mi strašně lhala

pro mne by jsi neplakala

Můj bratr není na ženy

a král ti nebyl souzený

Nikdy neznal tě ten ochlasta

tak o kom se ti může zdát?“

Mlčela, tak mečem švihnul

pramínek vlasů k zemi splynul

lekla se, všechno přiznala

že lásku jenom jednou poznala

„Miluji jenom otce tvého

co je na tom tak strašně zlého?

V souboji kdyby ty jsi padl

otec by smutkem neuvadl

Já bych ho těšila klínem svým

vábila polibkem hřejivým“

„Dost bylo Stázko těch strašných slov

dík tobě nejeden máme nový hrob

svrhnout ty jsi chtěla krále

pokračovat to mělo dále

Proto se teď meče chopím

v lásce se už marně topím

Setnu tobě dívko hlavu

divé zvěři pro potravu

Ona si jen klekne k zemi

chrání si hlavu prsty všemi

Něco se blýskne na zemi

střevíc, co není už k chození

Dívka ho už hbitě zvedá

hází ho rychle celá bledá

Zasáhla oči Jarmila

podpatkem lehce trefila

Ten se ihned chytá tváře

před ním jenom krátká záře

Stázka se náhle chopí meče

a z jeho hlavy už krev teče

Tak bylo v tohle krásné ráno

strašné dílo dokonáno

Brzy už se svatba chystá

ženichem už si je jistá

Tak šťastná ještě nebyla

Stázka ...a otec Jarmila

Škoda jen, že nikdo neví

proč tam Jarmil nikde není

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(PoKy, 31. 10. 2010 16:18)

Jak to tak bývá, pro někoho šťastný, pro někoho smutný

no neee

(hisTerka, 31. 10. 2010 10:10)

to jsou ale zvraty...
tak ja nevim, byl to nakonec stastny konec?