Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


22. 1. 2009

Africké peklo I - Hutuové a Tutsiové


O problémech v Africe vůbec...
Afrika je proslulá jako kontinent krvavých diktátorů, bídy a chaosu. Téměř v každé zemi jsou podobné situace na denním pořádku. Problémy nastaly především po pádu koloniální nadvlády. Tehdy nastala situace, kdy koloniální mocnosti (především Anglie, Francie, Belgie, Portugalsko, později i Německo) hranice kolonií vytvořili uměle. Většinou však neměly takovéto hranice opodstatnění, etnické hranice těm určeným prostě neodpovídaly, mmnohdy neexistovala ani žádná přírodní hranice (řeka, hory, apod.). Jenže pak éra kolonií padla a hranice z této éry zůstaly. Země najednou jedna za druhou vyhlašovaly nezávislost a stačilo tak málo.. zvolit si prezidenta. Jenže Afrika, zvyklá na úplně něco jiného, nemohla mít s takovým přechodem úspěch. Nastala éra krvavých diktátorů. Jen málokde to nedopadlo katastrofou. Kromě diktátorů jsou extrémní podmínky právě s etnickou různorodostí. Jen v Nigérii žije přes 430 různých etnik!

"Mezi ty nejznámější africká etnika patří například Ačolové, Afarové, Arabové (hovoří semitskými jazyky, vyznáním jsou hlavně sunnité, místy křesťané, původně byli kočovní pastevci- beduíni), Ašantové (v Ghaně, tradičním symbolem jejich moci byl zlatý trůn, tvoří klany a jejich původ se odvozuje v ženské linii), Bantuové, Bembeové (autoři masek a figur předků), Bečuánci, Berbeři (mezi ně patří i např. Tuaregové nebo Kabylové, patří mezi hamity a většinou mluví Arabsky, je jich kolem 10 miliónů), Binijci (od nich odvozen název státu Benin), Danové, Guančové (původní obyvatelé Kanárských ostrovů, téměř vyhubeni v 15. století), Ibové, Kabylové (v Alžírsku, hovoří dialektem berberštiny a arabštiny, jsou to převážně usedlí zemědělci a sadaři), Kongové, Koptové (potomci starých Egypťanů, mají tradiční koptskou křesťanskou církev, koptština je přímým pokračovatelem staroegyptštiny, dnes používané už jen při obřadech, je jich kolem 2 miliónů), Lundové, Maltasové, Masajové (v Keni, Tanzanii, jsou hlavně animisté, částečně křesťané a muslimové, kočovní pastevci a zemědělci, např. Kindigové a Dorobové i lovci, snaží se vyhýbat západní civilizaci, celkově jich je kolem 400 tisíc), Niloti (tvořeni větším množstvím etnik ve vých. Africe, jsou vysocí, štíhlí, velmi tmaví, zemědělci, chovají ovce, skot, kozy, někteří jsou kočovní, jejich kolem 9 miliónů), Núbijci (v Súdánu a Egyptě, sunnité, přímí potomci obyvatel starověké Núbie, je jich asi 2,4 miliónů), Pygmejové, Rwandové (soupeřící Hutuové a Tutsiové), Sanové (hlavně pouštní oblasti Namibie a Jižní Afriky, je jich kolem 50 tisíc), Somálci (v Somálsku, Etiopii, Džibutsku, Keni, atd., muslimové, dříve kočovní pastevci a zemědělci, je jich kolem 4 miliónů), Sothové (asi 2 milióny v Jižní Africe a 1,7 miliónů v Lesothu), Svazijci, Tuaregové (v severozápadní Africe, mluví dialekty berberštiny, jsou muslimové a zahalují se muži), Vendové, Zulové."1

Jenže právě snadná možnost překračovat hranice a obrovské etické konflikty vedly k ještě dalšímu zhoršení situace. Tím, že přírodní a etnické hranice neexistují, natsal problém přelévání konflktů. Především je to patrné ve Rwandě, Burundi a DR Kongu:

Hutuové vs. Tutsiové
Ve Rwandě je situace podobná jako v Burundi. V obou je přibližně 85% obyvatel kmene Hutu a 14% kmene Tutsi. Další Hutuové a Tutsiové jsou v Demokratické republice Kongo, v Ugandě a také v Tanzánii. Hutuové jsou především rolníci, kdežto Tutsiové pastevci. Přestože je Hutuů mnohem více, Tutsiové byli kolonizátory upřednostňovaní (snad i kvůli "evropštějsímu vzhledu) a snad i proto se dostali k moci. Kolonizítoři jednoduše zavedli pravidlo, že Tutsi je označení pro vládnoucí třídu a Hutu označní pro spodinu. Belgičtí kolonizátoři dokonce zavedli v průkazu totožnosti označení, zda dotyčný náleží k Hutu nebo Tutsi. Je třeba myslet na to, že podobnosti v současném stavu ve Rwandě i Burundi souvisejí s tím, že v koloniální éře se jednalo o jeden stát - Ruanda - Urundi. Proto také z dřívějšího poklidného soužití začala vznikat nenávist. Po získání nezávislosti to šlo rychle z kopce. K moci se ve Rwandě dostali Hutuové a začali se Tutsiům krutě mstít. V roce 1973 však nastal převrat a genocida.. V Burundi vznikla monarchie, kde vládli Tustsi a i tito hned začli utlačuvat Hutuy. Následovalo několik převratů a genocid, dokonce občanská válka, během které si udrželi moc Hutuové. "Při sestřelení letadla roku 1994 zemřel rwandský Habyarimana i burundský Ntaryamira, rwandští Hutu tohoto využili jako spouštěcího mechanizmu k následné genocidě." 3

"Za války (v Burundi) bylo kolem miliónu lidí vyhnáno, 350 tisíc vysídleno a 200 000 zemřelo. Pro srovnání: Burundi má 6,7 miliónů obyvatel. V roce 2005 boje pokračovaly, volby vyhrála hutuská opozice a v posledních letech jsou typické dalšími pokusy o puč. ... Ve Rwandě vypukla občanská válka roku 1994, podobně jako v Burundi mezi Hutuy a Tutsii, už v červenci ale skončila, na usmířenou byl do čela vlády dosazen příslušník Hutuů (Pasteur Bizimungo), v roce 1996 se ale poraženci vrátili ze Zairu a z Tanzanie, dnes má země potíže nejen s válkou, ale i s genocidou a špatným soudním systémem." 5

"Dnešní stav je prakticky totožný s tím, který nastal po ukončení genocidy. U moci ve Rwandě jsou opět Tutsi, ovšem s tím rozdílem, že dnes se úspěšně brání jakékoli účasti Hutu na vládě, a to díky argumentu, že se „vrazi“ z genocidy přeci nemůžou podílet na státní moci. Přesto se Rwandský režim dá označit za víceméně demokratický, přestože menšina autoritativně vládne většině. Situace v Burundi je odlišná, po občanské válce byl sice u moci Tutsi to se ovšem v roce 2005 změnilo a dnes je v úřadu prezidenta Hutu vzešlý z politické strany, která vznikla pouhou přeměnou z radikálního etnického hnutí. V Burundi tedy vládnou většinoví Hutu a v zájmu udržení se u moci se neštítí sáhnout i k nedemokratickým prostředkům." 4

další info např: http://klempera.tripod.com/rwanda.htm

 

"V Zairu, v čele s prezidentem Mobutuem vládnoucím od roku 1970 byl zrušen zákaz politických stran (roku 1990), jenže roku 1996 na východě země došlo k povstání tutsijského kmene Bunyamulengů, kteří byli předtím napadeni hutuskými uprchlíky. Do konfliktu se zapojila i Rwanda, v roce 1997 došlo k převratu a prezidentem se stal Laurent Desiré Kabila. Došlo k přejmenování země ze Zair na Demokratická republika Kongo. Země je od roku 1998 ve válce, v roce 2001 byl zavražděn prezident Kabila, po něm vládl jeho syn. Do války se vměšovaly okolní země, povstalci jsou podporováni ze Rwandy a Ugandy, zavražděný prezident je bráněn ze Zimbabwe, Angoly a Namibie. Tzv. druhá válka na východě země trvala oficiálně 1998-2003, ale stále pokračuje, zemřelo při ní už 3,8 milionů lidí. V zemi je obrovský surovinový potenciál (diamanty, zlato, mangan, měď, kobalt, stříbro, kadmium, zinek, cín, wolfram, uran, germanium, ropa a uhlí), těží se ale stále méně."2

 

 


zdroj:
1, 2, 5 z mé seminární práce
3, 4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Hutuové_a_Tutsiové

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář